My v Oresi máme velkou radost z toho, že si u nás vybral kuchyň uznávaný zvukový mistr Radim Hladík ml., který patří k mistrům ve svém oboru, a proto je vyhledávaným specialistou nejen u nás, ale i v zahraničí.

Je držitelem několika ocenění Český lev, například za snímky Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala, Eliška má ráda divočinu nebo Rebelové. Do širokého portfolia filmů, na nichž pracoval, náleží také snímky: Obsluhoval jsem Anglického krále, Perníková věž, O rodičích a dětech, Rodina je základ státu, Vrásky z lásky, Donšajni, Teorie tygra, Pohádkář, Posel, Román pro ženy, Prázdniny v Provence, Domina nebo Jarmareční bouda a mnoho dalších, včetně krátkých filmů, dokumentů, reklam i televizních soutěží či rozhlasových spotů.

Oblíbená bílá

Pana Radima Hladíka z široké nabídky nové řady Dolti Collection by Andrea Capovilla od společnosti Oresi nejvíc zaujala moderní kuchyňská linka s dvířky v bílém akrylu s vysoce lesklou povrchovou úpravou. Toto „dvířko“ nese velmi příznačný s název MAGIQ. Povrch tohoto materiálu je specifický svým výjimečně vysokým leskem a je možné ho mírou jeho lesku porovnávat s některými mnohem dražšími lakovanými povrchy. Ve srovnání s nimi je také méně náchylný k poškrábání.

Další z předností dvířka kuchyně MAGIQ je, že bílé hrany jsou v tomto případě lepeny speciálně vyvinutým bílým lepidlem, takže přechod mezi materiálem desky plochou dvířka a jeho hranou je velmi jemný a přirozený a není přerušen obvykle viditelnou vlasovou tmavší linií. Díky použití tohoto lepidla tak hrana k desce přilne nejen v technologickém, ale především v estetickém úhlu pohledu. „Zdá se, že tyto dva materiály byly pro sebe stvořeny a tvoří spolu jeden harmonický celek. A ‚dvířko‘ tak působí, že je z jednoho kusu materiálu,“ upozorňuje architekt Lukáš Juřina.

Kombinace vysokého lesku a matu v barvě lávy

Oslnivý lesk dvířek v dekoru MAGIQ, které jsou v kuchyni dominantní, velice jemně vyvažuje sestava tří horních skříněk v dekoru PIQTORY v módně kontrastním hnědošedém matném odstínu Láva. „Stejný odstín je zároveň použit rovněž na všech korpusech v sestavě této kuchyňské linky. Jistou zvláštností této kuchyně je, že mezi dva sousedící korpusy skříněk je vložen další profil. Tím vzniká estetická, záměrně přiznaná spára, tzv. „negativní drážka“ o šířce 18mm. Podobný detail jako u dvířek.

Krása spojení přírodního dubu a kovu

Zcela zásadní dominantou interiéru je masivní dubové dřevo, které je použito nejen na podlaze, ale tvoří i pohledovou část stropní konstrukce, rám dveří na terasu, podlahu na terase, obklad stěny a podhledu venkovní části terasy, a tak byla v podstatě velice jednoduchá volba materiálu pro pracovní desku. Pro celou sestavu včetně kuchyňského ostrůvku bylo použito masivní dubové dřevo v tloušťce 40 mm.

Dalším výrazným detailem v místnosti je přiznaný ocelový nosník, „traverza“ před francouzskými okny. Tento prvek je zcela záměrně ponechán ve své přirozené barvě oceli. Proti případné korozi je pouze upravený speciálním odrezovačem a navoskován. Stejný materiál, tedy za studena válcovaný ocelový plech i totožná povrchová úprava jsou použity na zádový panel a na police v kuchyňské lince.

Kuchyň svým provedením, použitými materiály, barevností a již zmíněnou „negativní drážkou“ dokonale reaguje na prostředí, v němž je umístěna. Včetně výhledu do vzrostlé zahrady, se kterou je místnost nenásilně propojena prosklenou stěnou a terasou s dřevěnou podlahou.

Spolupráce s odborníky

„Když jsem s architektem konzultoval požadavky a prostorové možnosti budoucí kuchyně, věděl jsem, že zcela zásadní je pro mne vaření a dobrý pocit z něj. Mistr zvuku je totiž někdo jako šéfkuchař,“ směje se Radim Hladík a pokračuje ve vyprávění.

„Měl jsem celkem jasnou představu, jak by celá kuchyň měla vypadat i jak by měla sloužit. Přestože jsem studoval střední uměleckoprůmyslovou školu, obor nábytek, vše jsem konzultoval s architektem Lukášem. Veškeré bydlení jsem chtěl koncipovat do barev bílé, šedé a světlého odstínu dubového dřeva, které se opakují v celém domě. Proto jsem realizaci kuchyně svěřil do rukou architekta a odborníků, aby v plánování nenastaly chyby, včetně ergonomického rozmístění nábytku a spotřebičů v kuchyňské lince.“

Jak to vidí architekt

Zásadním dilematem se stalo umístění americké ledničky. „Pan Hladík měl představu o udržení linie kuchyně a lednice v jedné řadě a zároveň rovnoběžně s ostrůvkem pro přípravu pokrmů. Diskuze nastala v ten moment, kdy jsem se mu snažil vysvětlit to, že jím preferované umístěním lednice bude mít za následek razantní snížení množství úložného prostoru, absenci spodních skříněk, ale také zcela zásadní zmenšení plochy pracovní desky. Americké lednice totiž pro plnohodnotné otevření potřebují více místa kvůli samotné tloušťce dveří, která je pro tyto modely zcela běžná oproti vestavným lednicím „evropského“ typu. Proto není vhodné umístit americkou lednici do rohu místnosti,“ vzpomíná na jednání s klientem Lukáš Juřina.

„Nakreslil jsem mu obě varianty, vysvětlil mu všechna pro i proti u jednotlivých řešení a nechal jsem na klientovi, ať si rozhodne jaká je jeho priorita. Výsledek umístění americké ledničky je patrný z fotek,“ dodává architekt. Z toho vyplývá, že když si architekt, designér nebo prodejce podrobně probere všechna přání a potřeby s budoucím majitelem nové kuchyňské sestavy, přihlédne se k prostorovým možnostem místnosti, je možné klientovi navrhnout kuchyňskou linku téměř do jakéhokoliv prostoru.